Reorganizace policie: fraška na pokračování o šesti dějstvích

středa 24. srpen 2016 23:15

To, co se dělo děje kolem reorganizace policie, je fraška, jejíž jedno vysvětlení je, že všichni herci ztratili paměť. A to nejen ti, kteří reorganizaci policie připravili nebo ji obhajují, ale i ti, kteří ji vehementně kritizují. To druhé je, že je to divadélko, na němž se všichni dohodli, protože Robert Šlachta vadil všem. Zdá se, že pravdě bude blíže asi to druhé.

Nebudu připomínat všechny absurdity, které oznámení reorganizace doprovázely, všechny osoby a instituce, s nimiž mělo vedení policie při přípravě reorganizace jednat a nejednalo, ale soustředím se na připomenutí sledu událostí, které oznámení o reorganizaci policie 8. června 2016 předcházely i které mu následovaly. Omlouvám se čtenářů za dlouhé citace z materiálu policejního Prezidia, ale pro pochopení podstaty problému jsou nezbytné.

Dějství první:

Na podzim 2015 připravilo Policejní prezidium ČR dokument se slibným názvem Rozvoj Policie České republiky v letech 2016 - 2020

V jeho úvodu je důvod jeho vzniku formulován jasně a poměrně konkrétně takto (zdůraznění tučný písmem je převzato přímo z textu, podtržené pasáže je moje dílo):

Hierarchie mezinárodních bezpečnostních hrozeb a rizik se v současném světě velmi dynamicky mění a vyvíjí. Evropské státy i celý svět jsou dnes postaveny před nové fenomény v oblasti bezpečnosti, stále sofistikovanější technologie a nové, asymetrické aktéry na mezinárodním poli. Dnes už není jedinou obavou suverénních států hrozba občanských nepokojů či mezinárodní ekonomická nestabilita, byť ani tyto události nejsou upozaděny. Do popředí se dostávají nová témata. Evropu, stejně jako Českou republiku, tíží zvýšený nárůst terorismu a extremismu, doprovázený nepokoji, jež významným způsobem narušují vnitřní bezpečnost. Všechny státy bez výjimky denně bojují s kybernetickými útoky, které nejen že nabírají na intenzitě, ale také jsou stále důmyslnější a v mnohých ohledech obtížně rozpoznatelné. Z oblasti Blízkého východu a severní Afriky do Evropy každý měsíc proudí nejrůznějšími cestami tisícovky migrantů,´kteří byli přinuceni pod tíhou bezpečnostní a ekonomické situace v zemích původu opustit svá bydliště. Ať již legální či ilegální cestou k nám migrují lidé bez základního životního zajištění za účelem získaní sociálních jistot a výdobytků západní společnosti.

Na všechny tyto bezpečnostní výzvy a na mnoho dalších s tím spojených je potřeba včas a především adekvátně reagovat tak, aby vnitřní bezpečnost naší země byla v celosvětovém měřítku zachována, ba naopak posílena. Jednou z hlavních bezpečnostních složek státu, která se musí umět těmto fenoménům postavit s patřičnou odpovědností, je právě Policie České republiky (dále jen „policie“). Policie, kteráv předchozích letech doznala velmi citelných personálních a ekonomických omezení. Policie, která byla nucena některé činnosti v minulých letech omezit či dokonce neefektivně propojit s jinými. Policie, která díky úsporám z minulých let spadla na funkční minimum počtu svých příslušníků. Policie, která ovšem získala v krizovém období řadu nenahraditelných zkušeností a je schopna i přesto pracovat efektivněji než dříve. Policie, která se snažila plnit své úkoly a dočasně udržet bezpečnostní standard občanů i v podmínkách velmi omezených.

Z těchto důvodů vznikla koncepce Rozvoje Policie ČR v letech 2016 – 2020. Obsáhlý, koncepční a strategický materiál definuje na základě široké odborné analýzy potřeby a postupy policie s výhledem na následující roky.

Po tomto úvodu je u dvou hlavních v úvodu zmíněných hrozeb dále charakterizován současný stav a navržena konkrétní řešení, svědčící o tom, že překladatelé mají jasnou a konkrétní představu, jak těmto hrozbám čelit.

3.6 Terorismus a extremismus

Současné koordinační mechanismy v rámci pracovní skupiny, činnost odboru terorismu a extremismu, potažmo Národního kontaktního bodu pro terorismus, který se etabloval jako ústřední bod pro výměnu a zároveň vyhodnocení jak operativních informací, tak pro podporu trestního řízení, jsou do jisté míry dostačující, avšak zároveň limitují možnost koncentrace a nasazení potřebných sil a prostředků na konkrétní hrozby, operativní rozpracování nebo trestní řízení. Příkladem je aktuální trestní řízení zaměřené na militantní anarchistickou scénu, které probíhá v součinnosti s vybranými pracovníky územních odborů.

Návrh řešení:

Lze konstatovat, že jádrem této „architektury“ je v současné době odbor terorismua extremismu ÚOOZ SKPV. K řešení tohoto stavu je nutno přijmout neprodleně opatření spočívající v navýšení počtu policistů s uvedenou specializací, následně pak postupné převzetí problematiky extremismu z územních odborů jednotlivých krajských ředitelství Policie ČR plně do kompetence ÚOOZ SKPV.

3.7 Kyberkriminalita

V současné době není Policie ČR schopna reagovat na sofistikovanější a technologicky náročné způsoby této trestné činnostia zvyšování počtu případů této kriminality. Proschopnost čelit těmto výzvám je nezbytnou podmínkou, aby policie disponovala adekvátními zdroji nejen technicko-technologickými, ale také lidskými – připravenými a kvalitními odborníky se zajištěným průběžným vzděláváním těchto odborníků v uvedené oblasti, stejně jako možností mezinárodní spolupráce.

Návrh řešení:

Stávající finanční (rozpočtová) a personální situace neumožňuje vznik nového útvaru, proto bude při řešení využito dosavadních struktur policie, které poskytnou platformu pro možný vznik takového útvaru v budoucnu. Na centrální úrovni vzniklo pracoviště v rámci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu SKPV (ÚOOZ), které bude zastřešovat metodiku a koordinaci aktivit v rámci realizace koncepce informační kriminality, mezinárodní spolupráci a zajištění komunikace s Národním bezpečnostním úřadem (dojde k přesunu stávajícího OIK ÚSKPV na ÚOOZ). Toto pracoviště bude jediným garantem problematiky informační a kybernetické kriminality v Policii ČR. Zároveň v rámci ÚOOZ vznikne nový organizační článek (odbor V8) a budou rovněž posíleny jeho územní pracoviště ÚOOZ (expozitury) za účelem zajištění těsné a efektivní součinnosti s Národním centrem kybernetické bezpečnosti (NCKB) v Brně a odhalování a vyšetřování těch nejzávažnějších případů kybernetických útoků a informační kriminality.

Shrnutí: v obou hlavních hrozbách hraje v materiálu Prezidia policie ČR při jejich odvrácení klíčovou roli ÚOOZ a jeho role i kompetence měly být podle návrhu prezidenta Tuhého a jeho náměstka Laubeho dále rozšířeny a posíleny.

Dějství druhé:

Podle informace na webu vlády tento dokument projednala 7. října 2015 Bezpečnostní rada státu ve složení
Předseda: Bohuslav Sobotka
Místopředseda: Andrej Babiš
Členové: Pavel Bělobrádek, Milan Chovanec, Svatopluk Němeček, Marian Jurečka, Dan Ťok, Jan Mládek, Lubomír Zaorálek, Martin Stropnický, Richard Brabec

V rámci úterního jednání schválila BRS materiál Rozvoj Policie České republiky v letech 2016–2020, který obsahuje komplexní návrh personálního rozvoje Policie ČR v daném období a vychází z analýzy současné bezpečnostní situace a následných potřeb Policie ČR reagovat na daná bezpečnostní rizika a nové fenomény. V jednotlivých oblastech plánovaného rozvoje Policie ČR (pořádková policie, cizinecká policie, dopravní policie, služba kriminální policie a vyšetřování, hospodářská kriminalita, terorismus a extremismus, kyberkriminalita, drogová kriminalita, analytická činnost, mezinárodní policejní spolupráce, vzdělávání a výcvik, letecká služba, ochranná služba, informační podpora a další oblasti) jsou uvedeny konkrétní počty policistů a náklady související s posílením konkrétních útvarů

a přijala k němu následující usnesení:

Usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 6. října 2015 č. 42 k Rozvoji Policie České republiky v letech 2016–2020

Bezpečnostní rada státu
I. schvaluje Rozvoj Policie České republiky v letech 2016–2020, uvedený v části III materiálu č. j. 9346/2015-OOB,aktualizovaný s ohledem na státní rozpočet České  republiky na rok 2016;
II. ukládáministru vnitra předložit materiál podle bodu I tohoto usnesení na schůzi vlády České republiky.
Provede:
ministr vnitra

Dějství třetí

Ministr vnitra splnit úkol, který mu uložila BRS a na schůzi vlády 13. 1. 2016 materiál Rozvoj Policie České republiky v letech 2016 – 2020 předložil. V záznamu ze zasedání vlády je o tom následující stručná informace:

Schůze vlády 13. 1. 2016
11. Rozvoj Policie České republiky v letech 2016 - 2020
čj. 1584/15
Vláda za účasti Policejního prezidenta projednávání materiálu předloženého ministrem vnitra přerušila.

Nic podrobnějšího o tom, proč BRS jednání přerušila a kdy bude pokračovat, v zápise není,  ale takové případy se stávají a přerušení projednávání tohoto bodu proto ještě nic neznamenalo. Pátral jsem proto v zápisech z jednání vlády, kdy projednávání tohoto bodu pokračovalo, ale dlouho bezúspěšně, až jsem konečně v Tiskové zprávě z jednání vlády 22.6. 2016 našel tuto pozoruhodnou informaci

11. Rozvoj Policie České republiky v letech 2016 – 2020
čj. 1584/15 - bod 11 schůze vlády 13.1.2016
Předkládá: ministr vnitra
Výsledek jednání: Projednávání bylo odloženo.

Je přitom zvláštní, že v zápise ze zasedání vlády 22. 6. 2016 je poněkud jiná formulace:
Výsledky jednání vlády 22. června 2016
11. Rozvoj Policie České republiky v letech 2016 až 2020
čj. 1584/15
Materiál předložený ministrem vnitra byl stažen z programu jednání.

Odložit projednávání nebo stáhnout z programu jednání jsou dvě různé věci, ale ať tak či onak, projednávání materiálu Rozvoj Policie České republiky v letech 2016 – 2020 se na program jednání vlády dostalo znovu až po pěti měsících, ale nakonec k němu opět nedošlo. I to mohlo mít své racionální důvody, kdyby ovšem 14 dní před plánovaným jednáním vlády nevybuchla bomba a dříve než skončilo třetí dějství začalo dějství čtvrté. To už je úkaz i u nás bezprecedentní.

Dějství čtvrté

Ve středu 1. června vyšel na serveru LN článek Jak se zbavit Šlachty. Policie chystá sloučení protimafiánské a protikorupční jednotky, v němž LN informovaly o tom, že náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube v tichosti připravuje návrh sloučení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Cílem je vytvořit obdobu národního kriminálního úřadu, jehož ředitelem se měl stát tehdejší ředitel Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Michal Mazánek.

LN měly správné informace a tak o týden později Policejní prezident Tomáš Tuhý oznámil, že policie chce vybudovat Národní centrálu proti organizovanému zločinu, pod kterou by měly spadat Útvar proti organizovanému zločinu (ÚOOZ) a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK).

Tento zásadní krok Tuhý ani Laube nekonzultovali se státními zástupci, dokonce ani s Nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem, což měla být naprostá samozřejmost. Tato okolnost svědčí o jejich diletantství nebo úmyslu. Týden nato pak reformu policie přes námitky představitelů ANO a KDU-ČSL, že s nimi o reformě nikdo nejednal, Chovanec podepsal a podpis doprovodil pozoruhodným výrokem 

„Policie se nikdy nestane divizí Agrofertu. Policie nemůže být součástí politické hry. Rozhodl jsem se reformu podepsat.“

Absurdnost situace, která tímto oznámením vznikla, je očividná. BRS, v níž zasedají všichni předsedové koaličních stran a klíčoví ministři schválí zásadní materiál Rozvoj Policie České republiky v letech 2016 až 2020, který obsahuje podrobné úkoly, které má ministr vnitra provést, aby ČR mohla efektivně čelit hlavním bezpečnostním hrozbám, a v němž hraje centrální roli Útvar proti organizovanému zločinu (ÚOOZ), jehož role má být výrazně posílena. Vláda začne materiál projednávat, ale dříve než projednávání dokončí, ministr vnitra podepíše reformu Policie ČR, která ÚOOZ ruší.

Dějství páté

Zde absurdnost situace ovšem nekončí, ba vlastně teprve začíná. V reakci na nářky ANO a KDU-ČSL, že podpisem reformy policie, o níž s nimi nikdo nejednal, byla porušena koaliční smlouva, Chovanec na tiskové konferenci  řekl, že postupoval po dohodě s premiérem Sobotkou: „Pan premiér je o mých krocích obeznámen, bez dohody s panem premiérem bych to neudělal,“ konstatoval Chovanec.

Tuhý na výše citované tiskové konferenci pak doplnil, že se o vzniku Národního kriminálního úřadu začalo hovořit v roce 2008, debata pokračovala v roce 2011. V roce 2012 pak padlo rozhodnutí, že vznikne, až pro to budou příhodné podmínky. To se podle Tuhého stalo nyní. Zopakoval, že podobně fungují policejní sbory v jiných státech. Cílem sloučení útvarů je efektivnější boj proti kriminalitě, tvrdil Tuhý. Až se struktury centrály vybudují, tak začne fungovat Národní kriminální úřad, což by podle Tuhého mělo být v roce 2019 nebo 2020.

Pokud je pravda to, co je v podtržené větě výše, proč tato reforma nebyla součástí zásadního a podrobného materiálu Rozvoj Policie České republiky v letech 2016 až 2020, který schválila Bezpečnostní rada státu o pár měsíců dříve?

A jestliže již v roce 2012 padlo rozhodnutí o vzniku Národního kriminálního úřadu (v některých prohlášeních Policejního prezidia nazývaného také "Národní centrály proti organizovanému zločinu"), proč o něm není ani slovo o tři roky později v materiálu Rozvoj Policie České republiky v letech 2016 až 2020?

Absurdita situace není jen v tom, že reforma policie je v rozporu s dokumentem krátce předtím schváleným BRS, ale především v tom, že tuto přirozenou otázku nepoložil Tuhému a Chovancovi nikdo z politiků ANO a KDU-ČSL, kteří reorganizaci policie jinak vehementně kritizuji. Proč nikdo z nich nezvolá: soudruzi, přece nemůžeme zrušit ÚOOZ, když jsme nedávno schválili jeho rozšíření a posílení?

A jak to, že si na usnesení BRS, jíž předsedá, nevzpomene ani premiér Sobotka a prohlásí, že „změny v policii jsou v kompetenci jejího prezidenta a ministra vnitra. Jde podle něj o odbornou záležitost, do které politici nemají vstupovat.“ Copak ministr vnitra nemusí dodržovat usnesení BRS, jež navíc sám schválil?

A to, že tuto otázku nepoloží hlídací pes demokracie je smutné.

Dějství šesté

Zatím poslední dějství této taškařice se odehrává v režii vyšetřovací komise, kterou zřídila Poslanecká sněmovna k vyšetření okolností reorganizace policie. Komise zasedá, vyslechla mimo jiné i odstaveného Roberta Šlachtu, ale zatím jediným veřejně známým výsledkem jejího vyšetřování je, že zpráva Roberta Šlachty nebude veřejná. To je vskutku zásadní výsledek.

V současné době se zabývá především vyšetřováním domnělého „brutálního úniku informací z hospodářských kauz“ z okolí policejného prezidenta, z něhož ho obvinil tehdejší vedoucí dnes již zaniklé ostravské expozitury  ÚOOZ a kontražalobou Tuhého na Komárka.

A asi nepřekvapí, že klíčovou otázku z předchozího dějství nepoložil Tuhému a Chovancovi ani nikdo ze slovutné vyšetřovací komise. Ta bude vyšetřovat ještě pár týdnů do krajských a senátních voleb a pak jejich výsledky, ať už budou jakékoliv, dají na vyšetřovací komisi i celou kauzu zapomenout.

Leda, že by se našel někdo, kdo by onu otázku vznesl a trval na odpovědi.

 

Jiří Chýla

Jiří Chýla

Jiří Chýla

Nejen o vědě, ale také o roli vzdělanosti v dnešní společnosti, o věcech veřejných, které se nás týkají a které by nás měly zajímat.

Zabývám se teorií elementárních částic orientovanou na úzkou spolupráci s experimenty. Od počátku 90. let přednáším na Matematicko-fyzikální fakultě UK a společně s kolegy z této fakulty a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské vedu Centrum částicové fyziky, jehož pracovní týmy se podílejí na řadě důležitých experimentů v hlavních světových laboratořích fyziky částic. Do zvolení členem Akademické rady AV ČR v březnu tohoto roku jsem byl předsedou Rady Fyzikálního ústavu AV ČR. Jsem členem vědecké rady Nadačního fondu NEURON na podporu vědy.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora