Nebezpečný Kalousek

neděle 7. únor 2016 11:07

Způsob, jakým vedou ODS a TOP09 v Poslanecké sněmovně boj proti vládnímu návrhu zákona o evidenci tržeb, představuje nebezpečí pro náš politický systém.

Na konci svého více než hodinového projevu v Poslanecké sněmovně v prvním čtení vládního návrhu zákona o evidenci tržeb (ET) /sněmovní tisk 513/ Miroslav Kalousek nejdříve urazil většinu Poslanecké sněmovny

Když to shrnu, tento zákon se nám snaží vnutit systém, který je drahý, který je neefektivní, který je diskriminační, který nepřinese veřejnému zájmu nic, naopak přinese mnoho soukromým zájmům a jiné soukromé zájmy naprosto zbytečně poničí. Proto každá příčetná sněmovna, jsem přesvědčen, tento zákon musí zamítnout, a proto předkládám jménem poslaneckého klubu TOP 09 návrh na zamítnutí.

a poté slovy

Je možné, je dokonce pravděpodobné, že tento návrh nebude schválen a že to protlačíte do druhého čtení. Je možné, je dokonce pravděpodobné, že vás ve druhém čtení nepřesvědčíme a že to protlačíte až do třetího čtení. Ale nikdy vám nedovolíme ten zákon schválit a uvést v realitu, protože je stejně nebezpečný pro volné dýchání v téhle zemi, je stejně nebezpečný jako jeho předkladatel.

vyzval k destrukci demokratického sytému v naší zemi. V reakci na takto silná slova MK je dobré připomenout názor člověka, který je na světelné roky blíže těm, kterých se zákon o ET má týkat, předsedy představenstva Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků Karla Havlíčka v rozhovoru v Českém rozhlase 18.11.2015 příznačně nazvaném Elektronická evidence tržeb je politické téma, podnikatelé mají jiné priority:

 „Je to politické téma,“ uvedl v pořadu Interview Plus předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. „Drtivá většina podnikatelů má jiné priority.“ 

Ti, pro které bude elektronická evidence povinná, což jsou provozovatelé restaurací, hotelů nebo ti, kteří podnikají v maloobchodu nebo velkoobchodu, už ve valné části nějakou formu elektronické evidence mají. 

„I ti menší, kteří ji ještě nemají, nevidí problém v samotné elektronické evidenci tržeb, ale vidí problém v tom, jestli je to nebude zdržovat a nebudou se tvořit fronty,“ dodal Havlíček. 

Ten připomněl, že podnikatelé obecně nemají problém se zaváděním elektronické evidence. „Digitalizace nás dříve či později nemine, tím spíše, že se to dělá všude jinde.“ 

„Co je z mého pohledu špatně, je to, že se to celé komunikuje tak, že bude zaveden nějaký režim, protože část podnikatelů neplatí, a my to chceme napravit,“ vysvětlil předseda. 

Racionální přístup skutečného podnikatele a nikoliv vypjatě ideologický přístup politických harcovníků k zákonu o ET je patrný i z Havlíčkova vyjádření citovaného v článku na serveru Novinky.cz z 23.1.2016:

Podle předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karla Havlíčka by neměla rozhodovat politická řešení, ale reálný a racionální přístup. „Nelze odhlédnout od toho, že nástup digitalizace a elektronizace je rychlý a nevyhnutelný.

Bez digitalizace své činnosti se za nějakou dobu neobejde nikdo. Vývoj v okolních zemích, jmenovitě v Rakousku a Slovensku, to potvrzuje,“ řekl Právu.

„Zda elektronická evidence tržeb přežije, či nikoli, rozhodnou skutečné výsledky. Pokud bude mít efekt, zvýší se výběr daní, žád­ná následná vláda ji nezruší, protože by se připravila o výběr daní. Jiná situace by nastala, kdyby se ukázalo, že celý systém je bez efektu,“ dodal Havlíček.

Miroslav Kalousek se pasuje do role ochránců drobných podnikatelů, ale ti o to možná ani nestojí. Opozice má samozřejmě svaté právo zákon tvrdě kritizovat, slibovat, že až se dostane k moci, zákon okamžitě zruší, tak jako slibovala (a svůj slib splnila) ČSSD zrušit druhý pilíř důchodového systému, může i vyhrožovat, že bude-li zákon schválen, napadne ho u ústavního soudu. To všechno je OK, to všechno je legitimní součástí politického boje. Ale pokud nám Miroslav Kalousek svatosvatě slibuje, že menšina čítající pouhých 21 procent poslanců ODS a TOP09 (včetně Starostů) zabrání většině legitimně zvolených poslanců vládní koalice o zákonu o ET vůbec hlasovat, tím, že budou protahovat projednávání zákona do konce funkčního období této Poslanecké sněmovny, tj. ještě rok a půl, pak já, občan tohoto státu cítím povinnost za svou osobu zvolat: tak tohle ne Kalousku! Je-li někdo v souvislosti se zákonem o ET nebezpečný, je to Miroslav Kalousek, neboť jeho argumenty jsou cesta k naprosté anarchii. Plně proto souhlasím s rozhodnutím vládní koalice reagovat na vyhlášení totální války podle zásady na hrubý pytel hrubá záplata.

Připomínám, že zákon o ET se v Poslanecké sněmovně projednává od 19. června 2015, je ve třetím čtení a po opakovaném ujištění ODS a TOP09, že jde o boj na živost a na smrt vládní koalice prosadila v Poslanecké sněmovně usnesení, jímž byl stanoven pevný termín pro hlasování o zákonu o ET na 10. února 2016. V reakci na to se 29. ledna 2016 na webové stránce ODS objevily rozhořčené reakce předsedy Petra Fialy a předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury

Vládní koalice porušila zákon. Obrátíme se na Ústavní soud

Petr Fiala: „Koalice dnes znásilnila parlamentní demokracii, když odhlasovala ukončení debaty o elektronické evidenci tržeb a stanovila pevný termín hlasování o EET. Připomínám, že Jednací řád Sněmovny je zákon. Je nebezpečné, pokud si ti, kteří vládnou, začnou myslet, že se na ně zákony nevztahují, že si mohou dělat, co se jim zlíbí. Pokud skutečně dojde k hlasování, poslanci ODS odejdou ze sálu. Nebudeme se podílet na porušování zákonů.“  

Zbyněk Stanjura: „Pokud koalice násilně prosadí zákon, který poškodí statisíce slušných a pracovitých lidí, obrátíme se na Ústavní soud. Elektronická evidence by byla zavedena jenom proto, že vládní koalice porušila zákon. Věřím, že protiústavně přijatý zákon soud smete ze stolu a Česká republika zůstane právním státem. Nebudeme podporovat porušování platných zákonů a porušování práv demokratické opozice,“

Na rozdíl od Petra Fialy si myslím, že parlamentní demokracii neznásilnila vládní kolace, ale naopak hrozila tak učinit ODS s TOP09, ale spolu Zbyňkem Stanjurou i já věřím, že Česká republika zůstane právním státem, ovšem z důvodu přesně opačného než on: že Ústavní soud, jako již několikrát v nedávné minulosti prokáže, že v Brně vládne zdravý rozum a smete ze stolu nikoliv zákon, ale stížnost ODS proti způsobu jeho přijetí. O co svůj názor opírám, vysvětluji níže.

Připomeňme nejdříve podstatu toho, o co ODS a TOP09 opírají své tvrzení, že vláda, porušila zákon o Jednacím řádu Poslanecké sněmovny tím, že v reakci na prohlášení ODS a TOP09, že jsou rozhodnuti protahovat projednávání zákona o ET ve třetím čtení do konce funkčního období Poslanecké sněmovny, stanovila pevné datum hlasování o tomto zákonu. Zamyslíme-li nad tímto logickým důsledkem tvrzení pánů Fialy a Stanjury, tj. že jakkoliv malý poslanecký klub, čítající jen 5 % poslanců (poslanecký klub musí mít podle Jednacího řádu nejméně 10 členů), by mohl tímto způsobem zablokovat přijetí kteréhokoliv zákona, začneme mít pochyby, zda tomu tak opravdu je a zda tvůrci zákona 90/1995 Sb. o Jednacím řádu Poslanecké sněmovny toto opravdu chtěli. Jsem přesvědčen, že většina našich občanů by s touto možností paralyzovat zákonodárnou činnost Sněmovny nesouhlasila a zcela určitě by jí odmítl otec zakladatel ODS.

Podívejme se nyní, co skutečně říká Jednací řád Poslanecké sněmovny (v dalším cituji jen relevantní části různých ustanovení, tučná zdůraznění jsou moje)

§ 57

(2) Bod jednání zařazený na pořad schůze Sněmovny uvede zpravidla navrhovatel.

(3) Po navrhovateli vystoupí zpravodaj, který informuje o obsahu projednávané věci a výsledcích jednání výboru.

§ 58

(1) Po vystoupení zpravodaje zahájí předsedající rozpravu.

(3) Při zahájení rozpravy oznámí předsedající přihlášené řečníky. Slovo uděluje v pořadí, ve kterém se o ně písemně přihlásili, a poté ostatním přihlášeným. Zpravodaji udělí slovo během rozpravy, kdykoli o to požádá. Řečníkovi, pověřenému přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu, se udělí slovo kdykoli až do ukončení rozpravy.

§ 59

(1) Sněmovna se může k projednávanému bodu usnést bez rozpravy na omezení řečnické doby, která nesmí být kratší než 10 minut. Omezení řečnické doby se nevztahuje na poslance pověřeného přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu.

(2) Sněmovna se může bez rozpravy usnést, že k téže věci může poslanec vystoupit nejvýše dvakrát.

§ 60

(1) Poslanec se může přihlásit k faktické poznámce, kterou reaguje na průběh rozpravy. Za faktickou poznámku se považuje i procedurální návrh týkající se způsobu projednávání některého bodu pořadu. Nelze v ní však uplatňovat věcná stanoviska k projednávané otázce.

§ 66

(1) Předsedající rozpravu ukončí, nejsou-li do rozpravy přihlášeni další řečníci.

 ODS a TOP09 opírají své tvrzení, že vládní koalice porušila zákon, o kombinaci ustanovení odstavců §58(3) a §60(1), o nichž si myslí, že jim dávají právo prostřednictvím řečníka, pověřeného přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu, protahovat rozpravu do nekonečna. Až bude Ústavní soud projednávat stížnost ODS a TOP09 na porušení Jednacího řádu Poslanecké sněmovny, jistě bude věnovat pozornost otázce, zda měla opozice dostatek času své námitky presentovat a obhajovat a jsem přesvědčen, že dojde k závěru, že té příležitosti měla habaděj. Jistě k tomu přispěje i skutečnost, že ustanovení § 59, který lze omezit počet a délku vystoupení všech poslanců, kromě poslanců pověřených přednést k věci stanovisko poslaneckých klubů, vládní koalice využila až 22. ledna tohoto roku. A Ústavní soud jistě vezme v úvahu i skutečnost, že zákon je již ve třetím čtení, jehož obsah Jednací řád specifikuje takto

Třetí čtení návrhu zákona

§ 95

 (2) Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení.

(3) Na závěr třetího čtení Sněmovna nejdříve hlasuje o návrzích na zamítnutí návrhu zákona vznesených ve druhém čtení, poté o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích k návrhu zákona. Poté se Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas.

zatímco těžiště projednávání návrhů zákonů je ve druhém čtení

Druhé čtení návrhu zákona

§ 93

(1) V druhém čtení uvede návrh zákona navrhovatel. Po navrhovateli vystoupí zpravodaj garančního výboru, popřípadě zpravodajové dalších výborů s informací o projednání návrhu zákona ve výboru. Pokud výbor doporučí Sněmovně přijmout k návrhu zákona pozměňovací návrhy, zpravodaj výboru je odůvodní.

(2) O návrhu zákona se koná obecná rozprava. Po obecné rozpravě může Sněmovna vrátit návrh zákona garančnímu výboru k novému projednání.

§ 94

(1) Nerozhodla-li Sněmovna podle § 93 odst. 2, že návrh zákona vrací garančnímu výboru k novému projednávání, koná se po obecné rozpravě rozprava podrobná. Sněmovna se v ní může usnést, že projedná některá ustanovení návrhu zákona odděleně. Během podrobné rozpravy se předkládají k návrhu zákona pozměňovací, popřípadě jiné návrhy. Nejedná-li se o písemný návrh, popřípadě neobsahuje-li písemný návrh odůvodnění, odůvodní poslanec návrh v podrobné rozpravě.

(4) Pokud zazněl ve druhém čtení návrh na zamítnutí návrhu zákona, Sněmovna o něm hlasuje ve třetím čtení po ukončení rozpravy (§ 95 odst. 3).

Podle Jednacího řádu se tedy debata o věcném obsahu zákonu vede ve druhém, nikoliv třetím čtení, to je určeno výslovně jen na opravy technických či jazykových chyb. ODS a TOP09 se odvolávají na Jednací řád, ale jsou to právě ony, kdo ho svou snahou protahovat třetí čtení zákona o ET do nekonečna zcela zjevně porušuje! Ústavní soud toto jistě vezme v úvahu.

Výše citovaná slova Petra Fialy

Připomínám, že Jednací řád Sněmovny je zákon. Je nebezpečné, pokud si ti, kteří vládnou, začnou myslet, že se na ně zákony nevztahují, že si mohou dělat, co se jim zlíbí.

je tedy třeba připomenout právě jejich autorovi, neboť je to on a jeho strana, kdo si dělá, co se jim zlíbí. Stejné je třeba připomenout i Miroslavu Kalouskovi, který sice na závěr svého hodinového vystoupení v prvním čtení předložil „jménem poslaneckého klubu TOP 09 návrh na zamítnutí“ i když jistě věděl, že v prvním čtení takový návrh předložit nelze, ale opomněl tak učinit během čtení druhého (seznam návrhů podaných během druhého čtení je zde, hned na jeho začátku je uvedeno „Návrh na zamítnutí návrhu zákona nebyl podán“), jež je k tomu podle § 94(4) i § 95(3) určeno. Jistě ne opomenutím, ale proto, že pokud by tak učinil, těžko by veřejnosti vysvětloval, proč nechce připustit, aby Poslanecká sněmovna hlasovala o jeho vlastním návrhu, tak jak stanoví Jednací řád v § 94(4), tj. ve třetím čtení po ukončení rozpravy. Jeho odpověď na otázku serveru parlamentnilisty.cz

Tvrdil jste, že zabráníte přijetí elektronické evidence tržeb (EET), ale vládní koalice prosadila, že bude ukončena debata a o zákonu se bude hlasovat. Takže se vám váš slib splnit nepodaří. Nelitujete, že jste to živnostníkům tak důrazně sliboval?

To přesvědčení vycházelo z dosavadní zkušenosti, že pravidla se dodržují. Jsou to zákony. Zákon o jednacím řádu nepřipouští hlasování před ukončením diskuse.

je proto vrchol pokrytectví. Nabízím Miroslavu Kalouskovi a Petru Fialovi sázku o karton Châteauneuf-du-Pape, že u Ústavního soudu neuspějí. Mám ovšem obavu, že mou sázku nepřijmou, protože po „zralé úvaze“ stížnost k Ústavnímu soudu nepodají, anžto sami pochopí, nebo jim někdo vysvětlí, že nemají šanci uspět.

Jiří Chýla

Jiří Chýla

Jiří Chýla

Nejen o vědě, ale také o roli vzdělanosti v dnešní společnosti, o věcech veřejných, které se nás týkají a které by nás měly zajímat.

Zabývám se teorií elementárních částic orientovanou na úzkou spolupráci s experimenty. Od počátku 90. let přednáším na Matematicko-fyzikální fakultě UK a společně s kolegy z této fakulty a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské vedu Centrum částicové fyziky, jehož pracovní týmy se podílejí na řadě důležitých experimentů v hlavních světových laboratořích fyziky částic. Do zvolení členem Akademické rady AV ČR v březnu tohoto roku jsem byl předsedou Rady Fyzikálního ústavu AV ČR. Jsem členem vědecké rady Nadačního fondu NEURON na podporu vědy.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora