Jak dodržovat zákon, který dodržovat nelze

neděle 11. leden 2015 21:57

Tomáš Opatrný přišel s myšlenkou, jak by se dalo bezpečně jezdit i kdyby v Pravidlech silničního provozu bylo na jedné straně napsáno, že se jezdí vpravo a na druhé, že se jezdí vlevo. Stačí, když se všichni řidiči dohodnou, že budou všichni jezdit zásadně třeba vpravo. A nebo třeba vlevo, ale na něčem se musí dohodnout a pak to dodržovat.

V reakci Financování vědy: Zákony versus libovůle státní moci na otázku v názvu mého blogu Dodržovat nebo nedodržovat zákon, který dodržet nelze?, jímž jsem reagoval na článek Tomáše Opatrného Marksova vědecká revoluce aneb Konec kafemlejnku? jeho autor podává návod, jak zákon, který dodržovat nelze, přesto dodržovat lze, když se chce. Stačí maličkost: „při čtení špatně formulovaných zákonů používat zdravý rozum“. Tomáš Opatrný uznává, že mezi paragrafy 5a a 7 zákona 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků je logický rozpor, který znemožňuje jejich současné splnění. Na mou adresu říká:

„V tom má pravdu: izolované čtení druhého ze zmiňovaných paragrafů nabádá k interpretaci, že trojčlenka se má vztahovat na všechny organizace všech poskytovatelů.“

ale je toho názoru, že

Naštěstí mnozí z našich úředníků umějí při čtení špatně formulovaných zákonů používat zdravý rozum“

a že tedy druhý z paragrafů, který zní

§ 7

(7) Institucionální podporu poskytne poskytovatel výzkumné organizaci na základě zhodnocení jí dosažených výsledků tak, že její podíl na celkové výši institucionální podpory výzkumných organizací ze státního rozpočtu v daném roce odpovídájejímu podílu na hodnotě výsledků všech výzkumných organizací dosažených v uplynulých 5 letech podle hodnocení prováděného každoročně Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Poskytovatel může výši podpory upravit podle podrobnějšího hodnocení používajícího mezinárodně uznávaných metodik, které společně s výsledky podrobnějšího hodnocení a pravidly úpravy podpory před jejím poskytnutím zveřejní.

se podle Opatrného

„zřejmě vztahuje jen na výzkumné organizace daného poskytovatele, v jehož rámci lze trojčlenku použít bez problémů – tak alespoň zatím všechna ministerstva postupují.“

„Mnozí z našich úředníků“ se skutečně při aplikaci paragrafu 7 snažili používat zdravý rozum a paragraf 7 interpretovat tak, jak uvádí Opatrný, tj. ve smyslu ustanovení

(7) Institucionální podporu poskytne poskytovatel výzkumné organizaci na základě zhodnocení jí dosažených výsledků tak, že její podíl na celkové výši institucionální podpory výzkumných organizací daného poskytovatele ze státního rozpočtu v daném roce odpovídá jejímu podílu na hodnotě výsledků všech výzkumných organizací daného poskytovatele dosažených v uplynulých 5 letech podle hodnocení prováděného každoročně Radou pro výzkum, vývoj a inovace. …

a mezi ty, kdo zastávají názor, že právě takto je třeba paragraf 7 vykládat, patřím i já a stejný názor zastává i vedení Akademie věd již pět let.

Až potud bychom si rozuměli, kdyby ovšem veškerá činnost Tomáše Opatrného jako místopředsedy Rady vysokých škol a předtím člena RVVI, nebylo s touto interpretací v příkrém rozporu. O tom svědčí řada usnesení Rady vysokých škol či jejich předsednictva, jehož je Tomáš Opatrný členem, dokonce místopředsedou, odpovědným za výzkum, vývoj a inovace. Nejnověji v usnesení předsednictva Rady vysokých škol dne 8. ledna 2015:

RVŠ apeluje na Radu pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), aby při návrhu státního rozpočtu na výzkum dodržovala platnou legislativu. Zejména žádá, aby RVVI urychleně dokončila hodnocení výsledků výzkumných organizací 2014, zajistila včasné hodnocení 2015 podle platné metodiky a výsledky hodnocení transparentním způsobem promítla do návrhu státního rozpočtu.

Podobně v usnesení Sněmu Rady vysokých škol dne 20. listopadu 2014:

Rada VŠ žádá vládu ČR, aby státní rozpočet na výzkum sestavovala transparentním a zákonem definovaným procesem. Zejména žádá, aby návrh výše institucionální podpory na rozvoj výzkumných organizací vycházel ze zhodnocení výsledků výzkumných organizací. Má-li návrh vycházet i z jiných zákonem stanovených podkladů, Rada VŠ žádá, aby bylo transparentně uvedeno, jak se z nich vychází.

či v usnesení předsednictva Rady vysokých škol dne 18. září 2014:

Rada VŠ žádá ministra financí a vicepremiéra pro výzkum, vývoj a inovace, aby státní rozpočet na výzkum byl sestavován transparentním způsobem dle zákona a aby jeho výše odpovídala alespoň návrhu RVVI z června 2014.

Na vysvětlenou: státní rozpočet obsahuje průřezovou kapitolu výdajů na výzkum, vývoj a inovace, které jsou přiděleny jednotlivým poskytovatelům, tj. ministerstvům a Akademii věd jako organizační složce státu. Jednou z položek jsou i výdaje na institucionální podporu na rozvoj výzkumných organizací (RVO), jíž se kafemlejnek týká. Státní rozpočet neobsahuje rozdělení institucionální podpory na RVO mezi výzkumné organizace jednotlivých poskytovatelů, to je plně v jejich kompetenci.

Jestliže tedy Tomáš Opatrný prostřednictvím usnesení RVŠ žádá vládu, aby při sestavování státního rozpočtu postupovala „zákonem definovaným procesem“ může tím myslet jedině požadavek, aby i celková institucionální podpora na RVO jednotlivých poskytovatelů byla dána trojčlenkou. Pokud by RVŠ měla na mysli dodržování paragrafu 7, tak jak ve svém textu uvádí Opatrný, tj. že paragraf 7 „se vztahuje jen na výzkumné organizace daného poskytovatele, v jehož rámci lze trojčlenku použít bez problémů – tak alespoň zatím všechna ministerstva postupují.“

musela by se RVŠ obracet nikoliv na vládu, ale na Ministerstvo školství jako poskytovatele institucionální podpory veřejných vysokých škol (předpokládám přitom, že RVŠ neleží na srdci, jak rozděluje institucionální podporu na RVO svým výzkumným organizacím třeba Ministerstvo obrany), které tu trojčlenku pro vysoké školy provozuje. Taková výzva by ovšem byla zbytečná, protože MŠMT takto postupuje a postupovat jistě bude i nadále, neboť nic jiného ani neumí.

Aby bylo úplně jasné, o co Opatrnému skutečně jde, tj. o použití trojčlenky i na podíl celkové institucionální podpory vysokých škol na RVO podle paragrafu 5a, uvádím citaci ze zápisu z 20. zasedání předsednictva Rady vysokých škol dne 23. října 2014:

V diskusi prof. Opatrný komentoval také rozdělování prostředků pro financování výzkumných organizací. Předchozí RVVI nedodržovala pravidlo stanovené v zákoně v § 5a, že prostředky by měly být mezi poskytovatele rozdělovány podle výsledků hodnocení výzkumu, Národní politiky výzkumu a mezinárodního zhodnocení výzkumu v ČR. Protože stávající Národní politika výzkumu o dělení mezi poskytovatele nic konkrétního neříká a mezinárodní zhodnocení výzkumu také ne, jediným relevantním kritériem zbývá hodnocení výsledků. V poslední době se však mezi poskytovatele podle hodnocení rozdělovalo jen 20 %, kdežto 80 % bylo rozděleno podle tzv. střednědobého výhledu, což byly hodnoty, o kterých nikdo nebyl schopen říct, jak byly stanoveny. Zdůraznil, že podíl hodnocení VŠ na výsledcích hodnocení vědecké činnosti je 63 %, ale jejich podíl financí na rozvoj výzkumných organizací je pouze 55 %.

Tomáš Opatrný nám tedy nastavuje dvě tváře. Nechávám na čtenáři, aby posoudil, která je ta pravá.

Jiří Chýla

Jiří Chýla

Jiří Chýla

Nejen o vědě, ale také o roli vzdělanosti v dnešní společnosti, o věcech veřejných, které se nás týkají a které by nás měly zajímat.

Zabývám se teorií elementárních částic orientovanou na úzkou spolupráci s experimenty. Od počátku 90. let přednáším na Matematicko-fyzikální fakultě UK a společně s kolegy z této fakulty a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské vedu Centrum částicové fyziky, jehož pracovní týmy se podílejí na řadě důležitých experimentů v hlavních světových laboratořích fyziky částic. Do zvolení členem Akademické rady AV ČR v březnu tohoto roku jsem byl předsedou Rady Fyzikálního ústavu AV ČR. Jsem členem vědecké rady Nadačního fondu NEURON na podporu vědy.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora