Taiwan náš vzor ve výzkumu? Proč ne.

neděle 7. prosinec 2014 11:04

Podle informace na webové stránce Asociace výzkumných organizací (AVO) byl prezident AVO Libor Kraus 20. 11. 2014 hostem ve vysílání Studia ZET radia BBC. Hovořil o nárůstu nominálních výdajů na vědu a výzkum v České republice, o investicích podniků do výzkumu a vývoje na vysokých školách a ústavech Akademie věd, o potřebných krocích pro změny k lepšímu atd.  

V textu na webové stránce Studia ZET Asociace výzkumných organizací: Chybí jednotná strategie, která by propojila výzkum a potřeby firem jsou hlavní závěry rozhovoru, který je z této webové stránky také celý přístupný, shrnuty takto:

Česká republika potřebuje jednotnou vládní strategii, která by pomohla  efektivněji propojit výzkum se skutečnými potřebami průmyslových firem. V rozhovoru pro Zet to řekl prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus. Podle Krause by vláda také měla zúžit národní priority v oblasti výzkumu.  

 „Největší problém je, že tady chybí jednotná strategie na vládní úrovni, na úrovni řízení celého státu,” řekl v rozhovoru pro Zet Kraus. „Univerzity nebo ústavy Akademie věd si vytvořily (výzkumná) centra podle svých vlastních představ tak, že budou vytvářet hodnotné vědecké výsledky a publikace. Nikdo se ale moc nezamýšlel nad tím, co podnikatelská sféra od těchto center očekává."

Podle prezidenta Asociace výzkumných organizací by také vláda měla zúžit národní priority v oblasti výzkumu. V tom by bylo možné se inspirovat v zahraničí, kde některé země mají vymezení priorit užší. Například Taiwan podporuje ve výzkumu a vývoji jen dvě oblasti, zatímco české národní priority výzkumu zahrnují asi sedm oblastí, řekl Kraus.„V těchto prioritách se najde každý," řekl. „Kdo si vymyslí jakýkoliv výzkumný záměr, může tvrdit, že je to v národních prioritách České republiky.”

Pan prezident neprozradil, odkud má informaci, že „Taiwan podporuje ve výzkumu a vývoji jen dvě oblasti“, ale jeho srovnání „zatímco české národní priority výzkumu zahrnují asi sedm oblastí“ prozrazuje, že v prioritách VaV trochu plave. Není totiž jasné, zda má na mysli priority obsažené v platném dokumentu

Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 – 2015, Priority aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací

jichž je ovšem OSM, nebo priority v dokumentu

Návrh  národních  priorit  orientovaného  výzkumu,  experimentálního  vývoje  a  inovací

jichž je ŠEST, a týkají se období do roku 2030. Nejde samozřejmě o přesný počet priorit, ani o to, zda má pan prezident na mysli první nebo druhé priority, důležité jsou dvě jiné okolnosti.

Především, jak je patrné z názvů dokumentů, ony priority se netýkají celého výzkumu, ale jen jeho části, „aplikovaného výzkumu“ v prvním dokumentu a „orientovaného výzkumu“ v druhém, což je zhruba to samé. Pro základní výzkum nikde ve světě priority stanovené nejsou a zatím s tímhle nápadem nepřišel nikdo ani u nás. Nevím, zda chce být pan prezident právě v této záležitosti průkopníkem.  

Koho se týkají „národní priority“ výzkumu a vývoje?

Za druhé, z vyjádření pana prezidenta je zjevné, že pojem „národní priority“ chápe ve smyslu „priorit vlády“, nikoliv ve smyslu skutečných národních priorit, tj. priorit, které by se samozřejmě týkaly veškerého výzkumu u nás a tedy i výzkumu v podnikatelském sektoru. V dokumentu Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 – 2015. Priority aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací je tato skutečnost zmíněna v části

I.3. Priority aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací

V roce 2008 byly odbornými komisemi Rady pro výzkum a vývoj (dále jen „RVV“) připraveny priority aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací1 (aktualizované Dlouhodobé základní směry výzkumu), které byly schváleny jako podklad pro přípravu této politiky na 237. zasedání RVV dne 14. listopadu 2008. Při přípravě těchto priorit byl nově kladen větší důraz na aktivní účast uživatelské sféry včetně finančního vyjádření její participace, což zvýší potenciál pro využitelnost výsledků VaV v aplikacích.

O tom, jakým způsobem a jakou měrou se podnikatelský sektor podílí na plnění národních priorit aplikovaného výzkumu, neexistují žádné informace. Vzhledem k tomu, že podle úvodního odstavce na své webové stránce je AVO jediným sdružením v ČR, které reprezentuje aplikovaný výzkum a vývoj v podnikatelské sféře“ je právě pan prezident tou nejkompetentnější osobou, aby tuto informaci veřejnosti poskytl.

Čísla hovoří

Ale když už si pan prezident vybral pro srovnání s podmínkami výzkumu u nás Taiwan, podívejme se na několik základních čísel, převzatých z dokumentu OECD Main Science and Technology Indicators 2014, který obsahuje srovnání základních indikátorů charakterizujících výzkum v zemích OECD a několika dalších, včetně Taiwanu. Srovnání je pro rok 2012, poslední rok, pro nějž existují data pro téměř všechny země. Základní charakteristikou úrovně financování výzkumu a vývoje (VaV) je celková výše výdajů na VaV (GERD) jako procento HDP. Konkrétní čísla pro nás a Taiwan jsou výnluvná

GERD: ČR=1.88, Taiwan= 3.06

Pro pochopení příčiny tak velkého rozdílu mezi námi a Taiwanem z hlediska celkových výdajů na VaV je třeba znát skladbu zdrojů GERD, jimiž jsou podnikatelské zdroje, vládní zdroje a zdroje ze zahraničí, v našem případě především prostředky strukturálních fondů EU. Opět v procentech HDP:

GERD financovaný podnikateli:       ČR=0.68, Taiwan=2.27

GERD financovaný vládou:              ČR=0.69, Taiwan=0.76

GERD financovaný ze zahraničí:      ČR=0.49, Taiwan=0.03

Výše uvedená čísla lze vyjádřit alternativně jako podíl jednotlivých sektorů na financování celkové výše výdajů na VaV:

Procento GERD financované podnikateli:    ČR=36.38, Taiwan=74.09

Procento GERD financované vládou:           ČR=36.78, Taiwan=24.75

Procento GERD financované ze zahraničí:   ČR=25.92, Taiwan=  1.15

Pro pochopení rozdílu mezi ČR a Taiwanem je důležité znát také podíl jednotlivých zdrojů na výši výdajů podnikatelského sektoru (BERD):

Procento BERD financované podnikateli:    ČR=65.77, Taiwan=98.06

Procento BERD financované vládou:           ČR=13.73, Taiwan=  1.92

Procento BERD financované ze zahraničí:   ČR=20.45, Taiwan=  0.02

Výše uvedená čísla dávají o financování VaV u nás a na Taiwanu jasný obraz:

  1. Za velký rozdíl (1.88 vs. 3.06) mezi celkovými výdaji na VaV mohou nízké výdaje podnikatelského sektoru na svůj vlastní výzkum (0.68 vs. 2.27).
  2. Naopak naše vláda toho na VaV nedává o mnoho méně než Taiwan (0.69 vs. 0.76).
  3. Podíl vládních zdrojů na výdajích podnikatelského sektoru je na Taiwanu SEDMKRÁT menší než u nás (1.92 vs. 13.73).
  4. Podíl podnikatelského sektoru na celkových výdajích na VaV je na Taiwanu třikrát větší než podíl vlády, zatímco u nás je jedna poměr jedna ku jedné.
  5. Podíl zahraničních zdrojů na GERD i BERD je v ČR značný (26, rep. 20.5%), zatímco na Taiwanu je prakticky zanedbatelný.

V této souvislosti jsou zajímavá slova Libora Krause na samém konci rozhovoru, kde na otázku redaktorky zda poroste ještě v ČR podíl HDP vydávaný na VaV k 3 %, odpověděl, že podle jeho názoru „by tento objem měl být určitě zvýšen, protože potřebujeme dohnat právě ty vyspělé státy, které jsou kolem nás a ty investují mnohem větší podíl prostředků, druhá věc je, že tyto prostředky jsou mnohem cíleněji zaměřeny.“

Závěr věty naznačuje, že těmi „prostředky“ pan prezident rozumí výdaje vlády na VaV a taktně přitom zamlčuje skutečnost, že podobně jako na Taiwanu i v těch „vyspělých státech kolem nás“ vydává právě podnikatelský sektor na VaV dva až třikrát více než u nás (Německo 1.9 %, Rakousko 1.24 %, Francie 1.24 %, Finsko 2.24 % HDP).

Závěr je jasný:

Chceme-li se tedy aspoň trochu přiblížit Taiwanu či dokonce „dohnat vyspělé státy kolem nás“, je třeba, aby naši podnikatelé výrazně zvýšili své vlastní zdroje na svůj vlastní VaV a nežádali po státu, aby to udělal za ně.  

Neříkám samozřejmě nic nového, o tom a s tím souvisejících otázkách financování VaV jsem psal již dříve zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde i zde. Neočekávám proto, že by moje argumenty zapůsobily na pana prezidenta Krause, přesto cítím potřebu je znova do nekonečna opakovat.

 

 

 

Jiří Chýla

Jiří Chýla

Jiří Chýla

Nejen o vědě, ale také o roli vzdělanosti v dnešní společnosti, o věcech veřejných, které se nás týkají a které by nás měly zajímat.

Zabývám se teorií elementárních částic orientovanou na úzkou spolupráci s experimenty. Od počátku 90. let přednáším na Matematicko-fyzikální fakultě UK a společně s kolegy z této fakulty a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské vedu Centrum částicové fyziky, jehož pracovní týmy se podílejí na řadě důležitých experimentů v hlavních světových laboratořích fyziky částic. Do zvolení členem Akademické rady AV ČR v březnu tohoto roku jsem byl předsedou Rady Fyzikálního ústavu AV ČR. Jsem členem vědecké rady Nadačního fondu NEURON na podporu vědy.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora