Neústavní přílepek

neděle 7. září 2014 21:05

Na připravované novele zákona o vysokých školách se pracuje již tři roky a její text prošel postupnými změnami za 4 ministrů: Dobeše, Fialy, Štyse a nyní Chládka. Od počátečních výrazných změn týkajících se správy vysokých škol, procedury ustanovení rektorů a postavení a jmenování profesorů ministři postupně ustupovali, až zbyla novela, která významně mění jen organizaci doktorského studia a kontrolu kvality výuky. Velký prostor je věnován nově zřízenému Akreditačnímu úřadu, který by měl nahradit současnou Akreditační komisi MŠMT a který by měl o kvalitu výuky na vysokých školách dbát.

S novelou zákona č. 111/1998 Sb. jsou ovšem spojeny i novely několika dalších zákonů, mimo jiné zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích. V § 2 odstavci 2, který stanoví, kdo je oprávněn veřejné výzkumné instituce zřizovat, se platné znění

„(2) Veřejná výzkumná instituce může být zřízena Českou republikou nebo územním samosprávným celkem; jménem České republiky plní funkci zřizovatele ministerstvo, jiný ústřední orgán státní správy nebo Akademie věd České republiky v postavení organizačních složek České republiky (dále jen "organizační složka státu").

mění na:

„(2) Veřejná výzkumná instituce může být zřízena Českou republikou, územním samosprávným celkem nebo veřejnou vysokou školou; jménem České republiky plní funkci zřizovatele ministerstvo, jiný ústřední orgán státní správy nebo Akademie věd České republiky v postavení organizačních složek České republiky (dále jen "organizační složka státu"). Veřejná výzkumná instituce může být zřízena i společně více veřejnými vysokými školami, které si za tímto účelem upravily vzájemné vztahy písemnou společenskou smlouvou....

tj. je vložen ležatě psaný text "nebo veřejnou vysokou školou" a následně i jeho doplnění "Veřejná výzkumná instituce může být zřízena i společně více veřejnými vysokými školami, které si za tímto účelem upravily vzájemné vztahy písemnou společenskou smlouvou...."

Tuto změnu považuji za nesystémovou a nesprávnou. Za hlavní důvody považuji tyto skutečnosti:

1)        Zatímco dosud jsou zřizovateli veřejných výzkumných institucí jen ČR prostřednictvím svých organizačních složek (ministerstva a AV ČR) a územní samosprávy, nyní by se do okruhu možných zřizovatelů nově zařadily i veřejné vysoké školy. Stát by tím ztratil právo rozhodovat, který právní subjekt je „veřejnou institucí“. Obsah tohoto pojmu by tak ztratil svůj původní význam a okruh veřejných výzkumných institucí by se mohl nekontrolovaně rozšiřovat. To považuji za zásadní chybu. Jenom stát by měl mít právo zřizovat veřejné výzkumné instituce, stejně jako jenom stát má prostřednictvím zákona právo zřizovat veřejné vysoké školy.

2)        Novelou by vznikly veřejné výzkumné instituce dvojího druhu. Jedny, které by byly zřízeny „postaru“, tj. organizačními složkami státu (územní samosprávy dosud žádné veřejné výzkumné instituce nezřídily), by měly dozorčí rady jmenovány těmito organizačními složkami státu (tj. ministerstvy a Akademií věd), zatímco na složení dozorčích rad veřejných výzkumných institucí zřízených vysokými školami by stát neměl žádný vliv. Přitom dozorčí rady veřejných výzkumných institucí, podobně jako Správní rady veřejných vysokých škol,  hrají při nakládání s jejich majetkem a řadou hospodářských činností důležitou roli, neboť podle odstavce 2) §19 zákona 341/2005 Sb. Dozorčí rada vykonává dohled nad nakládáním s majetkem veřejné výzkumné instituce a vydává předchozí písemný souhlas k právním úkonům, kterými veřejná výzkumná instituce hodlá

1. nabýt nebo zcizit nemovitý majetek,

2. nabýt nebo zcizit movitý majetek, jehož hodnota je vyšší než dvousetnásobek částky, od níž jsou    

    samostatné movité věci považovány podle zvláštního právního předpisu za hmotný majetek,

3. zřídit zástavní nebo jiné věcné právo k majetku veřejné výzkumné instituce,

4. založit jinou právnickou osobu,

5. nabýt účast v existující právnické osobě,

6. vložit majetek do jiné právnické osoby,

7. sjednat či měnit nájemní smlouvu s dobou nájmu delší než 3 měsíce,

3)        Je zjevné, že účelem zákona není rozšířit okruh možných zřizovatelů veřejných výzkumných institucí, nýbrž umožnit právě jen veřejným vysokým školám přístup k dalším finančním zdrojům. Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mají přitom podobný vztah ke státu a měly by proto mít i stejné právo zřizovat další veřejné výzkumné instituce. S tím ovšem novela zákona č. 341/2005 Sb. nepočítá.

4)        Novela je i v rozporu i se samotným novelizovaným zákonem č. 111/1998 Sb., konkrétně úvodním ustanovením § 1: „Vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že:

a) uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují   činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost,“.

Určitě nebylo a není záměrem vysokoškolského zákona, aby vysoké školy namísto pěstování vědecké a výzkumné činnost takové činnosti „outsourceovaly“ do dceřiných veřejných výzkumných institucí.

5)        Jde o zjevný „přílepek“. Zatímco ostatní novelizované zákony souvisejí věcně s předloženou novelou zákona o VŠ, novela zákona č. 341/2005 Sb. o veřejných výzkumných institucích nikoliv. V platném znění zákona o VŠ ani předložené novele „veřejná výzkumná instituce“ není vůbec zmíněna. Kritériem „přílepku“ je přitom právě to, že když se vypustí, nevyžaduje to žádných změn v samotném návrhu zákona. K nepřípustnosti "přílepků" se v nedávné době několikrát vyjádřil i Ústavní soud, například  v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.), v němž shledal jejich protiústavnost za situace, kdy tzv. přílepek nesouvisí s předmětem původního návrhu zákona, což je přesně případ novely zákona č. 341/2005 Sb. o veřejných výzkumných institucích.

6)        Novela zákona č. 341/2005 Sb. vůbec neřeší ani otázku, kdo bude poskytovatelem institucionální podpory veřejné výzkumné instituce zřízené veřejnou vysokou školou nebo jejich konsorciem. Přitom až dosud jsou zřizovatelé veřejných výzkumných institucí (ministerstva, Akademie věd) zároveň jejich poskytovateli.

Vzhledem k tomu, že novela zákona č. 341/2005 Sb. je typický přílepek, bude jednoduchá i náprava: stačí ho celý vypustit a novelu zákona o vysokých školách ponechat nezměněnou.

Jiří Chýla

Jiří Chýla

Jiří Chýla

Nejen o vědě, ale také o roli vzdělanosti v dnešní společnosti, o věcech veřejných, které se nás týkají a které by nás měly zajímat.

Zabývám se teorií elementárních částic orientovanou na úzkou spolupráci s experimenty. Od počátku 90. let přednáším na Matematicko-fyzikální fakultě UK a společně s kolegy z této fakulty a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské vedu Centrum částicové fyziky, jehož pracovní týmy se podílejí na řadě důležitých experimentů v hlavních světových laboratořích fyziky částic. Do zvolení členem Akademické rady AV ČR v březnu tohoto roku jsem byl předsedou Rady Fyzikálního ústavu AV ČR. Jsem členem vědecké rady Nadačního fondu NEURON na podporu vědy.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora