Když dva (ne)dělají totéž

středa 19. březen 2014 23:34

Grantová agentura České republiky je jediná grantová agentura, která podporuje základní výzkum v ČR. Letos na něj rozděluje 3,5 miliardy Kč a v příštím roce, jehož se kritizované kroky GAČR týkají, má v návrhu Rady pro výzkum, vývoj a inovace navrženo dokonce 4,023 miliardy, tj. o další více než půl miliardy navíc. Je tedy jasné, že způsob rozdělování prostředků GAČR by měl být nejen naprosto průhledný, ale pravidla, jimiž se řídí, musí být dobře rozmyšlena a jejich změny posouzeny v co nejširším okruhu lidí a institucí, jichž se týkají.

Z tohoto elementárního hlediska GAČR, přesněji řečeno jeho vedení, v nedávné době opět selhalo. Ještě horší ovšem je skutečnost, že vedení GAČR si není ochotno a zdá se ani schopno toto selhání přiznat a své kroky obhajuje absurdními tvrzeními, nad nimiž zůstává rozum stát.   

Nebudu se zabývat otázkou oprávněnosti zásahu předsednictva GAČR do návrhu odborných komisí na přidělení grantů, jíž se týká text Martina Rychlíka Grantová agentura pod palbou kritiky rektorů (LN 13.3.),  ale soustředím se na dvě nedávné změny v pravidlech pro podávání žádostí o granty, jejímž zjevným cílem je omezit počet žadatelů o granty a tak „vylepšit“ bilanci úspěšnosti GAČR.

První se týká nového pravidla, podle něhož nebude moci určitá část neúspěšných žadatelů v příštím roce podat jako navrhovatel žádost o grant v téhož typu. Protože vedení GAČR obviňuje své kritiky z překrucování jeho opatření, uvádím ho zde v plném znění:

GA ČR klade důraz na kvalitní přípravu návrhů projektů

Praha – 26.2.2014  Objem disponibilních finančních prostředků přidělovaných GA ČR a dosavadní zkušenosti z průběhu hodnoticího procesu návrhů projektů vedou předsednictvo GA ČR k dále uvedenému opatření.

GA ČR může financovat pouze grantové projekty, které dosahují po všech stránkách vysokých kvalit. Ty jsou posuzovány především z hlediska odborné úrovně řešitelského kolektivu, vymezení cílů projektu, předpokládaných výstupů a také přiměřenosti a opodstatněnosti navržených uznaných nákladů. Vysoké nároky splňuje pouze část návrhů projektů. Každoročně jsou do posuzovacího řízení předkládány návrhy nesoucí stopy nedostatečné přípravy, návrhy podprůměrné vědecké kvality či nezdůvodněných finančních požadavků. Takové návrhy v soutěži nemohou uspět. Přitom jsou nezřídka beze změn či s nepatrnými úpravami podávány do soutěží, často opakovaně, v následujících letech. Tato skutečnost potom představuje mj. neúměrnou zátěž pro práci hodnoticích panelů a oborových komisí.

S využitím zahraničních zkušeností a po rozsáhlých diskusích v odborné komunitě se v zájmu vytvoření podmínek pro kvalitní práci expertních orgánů předsednictvo GA ČR rozhodlo přistoupit k tomuto opatření:

Navrhovatel nebo spolunavrhovatel, jehož návrh projektu bude v letošním roce v jakékoli soutěži GA ČR vyhodnocen jako projekt nedoporučený k financování v první fázi posuzovacího řízení, nebude moci v roli navrhovatele nebo spolunavrhovatele v příštím roce předložit návrh projektu do žádné z veřejných soutěží vyhlašovaných GA ČR v rámci téže skupiny projektů (standardních, juniorských, mezinárodních).

Toto opatření je vedeno snahou vytvořit navrhovateli a spolunavrhovateli dostatečný časový prostor pro přípravu a vytvoření kvalitního návrhu.

Podtržením jsem zdůraznil klíčové části opatření GAČR. Aby bylo jasné, co znamená výrok, že „návrh projektu bude v letošním roce v jakékoli soutěži GA ČR vyhodnocen jako projekt nedoporučený k financování v první fázi posuzovacího řízení“ třeba se podívat do pravidel pro posuzování projektů GAČR, jejichž úplný text je zde. Část definující „projekt nedoporučený k financování v první fázi“ obsahuje tyto dvě klíčové zásady

  1. Každý ze zpravodajů a posuzovatelů nezávisle zařadí prostřednictvím elektronické aplikace všechny jemu přidělené návrhy projektů podle kvality do tří kategorií s pracovním označením A, B, C, a to v poměru:

30% A

40% B

30% C

Kategorie označují:

  • A – vysoce kvalitní návrh projektu, zpravodaj nebo posuzovatel doporučuje k postupu do druhé fáze
  • B – kvalitní návrh projektu, zpravodaj nebo posuzovatel doporučuje k postupu do druhé fáze
  • C – průměrný návrh projektu, zpravodaj nebo posuzovatel nedoporučuje k postupu do druhé fáze
  1. Na zasedání panelu je v panelové diskusi vytvořen seznam méně kvalitních návrhů projektů, které nejsou doporučeny do druhé fáze, a tudíž se nebudou zasílat k posouzení zahraničním oponentům. Celkový počet projektů zařazených do kategorie C činí nejméně 30 % ze všech návrhů projektů posuzovaných v panelu.

To, že jsou definovány tři kategorie kvality projektů, je normální, nenormální a absurdní je ovšem skutečnost, že je direktivně stanoveno procentní zastoupení uvedených tří kategorií. Kategorie kvality A, B, C jsou tím pádem definovány výhradně relativně v rámci návrhů podaných do daného panelu, bez vztahu k mezinárodním standardům či nějaké míře absolutní kvality. I ve skupině velmi slabých návrhů tak budou „Áčka“ a i mezi „Céčky“ mohou být velmi dobré návrhy. Pro toto direktivní členění neexistuje žádný věcný odborný argument a tato zásada má jediný zjevný cíl: zmenšit počet návrhů zasílaných zahraničním posuzovatelům, které GAČR obtížně shání.

Ale i pro toto pravidlo bych měl ještě pochopení, protože vím, že členové panelů se snaží dělat svou práci dobře a protože dobře stanovené relativní pořadí projektů v daném panelu má z hlediska snížení počtu návrhů zasílaných zahraničním posuzovatelům určitý smysl. Co je ovšem zcela nepřijatelné a co je třeba zásadně odmítnout, je ono nově zavedené pravidlo, podle nějž návrh projektu, který bude v letošním roce v jakékoli soutěži GA ČR vyhodnocen jako projekt nedoporučený k financování v první fázi posuzovacího řízení, nebude moci v roli navrhovatele nebo spolunavrhovatele v příštím roce předložit návrh projektu do žádné z veřejných soutěží vyhlašovaných GA ČR.

V Komentáři ke sdělení „GA ČR klade důraz na kvalitní přípravu návrhů projektů“ z 26. 2. 2014 se praví, že „O zavedení tohoto opatření, které je obdobou principu již řadu let uplatňovaného v Evropské výzkumné radě (ERC), byla předem informována vědecká i kontrolní rada GA ČR.“

Pokud jde o proceduru posuzování návrhů v ERC v její první fázi jsou posouzeny samotnými panely zkrácené verze všech návrhů a ty jsou pak rozřazeny do tří kategorií jako v GAČR s následujícími slovně podobnými charakteristikami:

A. Návrh je dostatečně kvalitní pro postup do 2. kola hodnocení.

B. Návrh je velmi kvalitní, ale nepostačující pro postup do 2. kola hodnocení.

C. Návrh není dostatečně kvalitní pro postup do 2. kola hodnocení.

Na rozdíl od GAČR ovšem nejsou stanoveny žádné procentní podíly těchto tří kategorií projektů, což je zdánlivě drobný, ale věcně klíčový a zásadní rozdíl. Pravidlo, že navrhovatel, jehož návrh byl posouzen jako C, nemůže následující rok podat návrh do kteréhokoliv typu grantů ERC, má pak rozumné opodstatnění, neboť postihne skutečně jen ty, jejichž návrhy neměly dostatečnou kvalitu a to v absolutním měřítku kvality, nikoliv pouze relativně vůči konkurentům.

Tvrzení, že byla předem informována vědecká i kontrolní rada GA ČR je pak vyslovená lež. Jak je zřejmé ze zveřejněných zápisů Kontrolní i Vědecké rady GAČR a jak potvrdil i předseda VR GAČR, rektor UK prof. Zima, žádný z těchto orgánů GAČR  kritizované pravidlo neprojednával. Ještě horší a pro chování předsednictva GAČR příznačná je skutečnost, že o zavedení tohoto pravidla se předsednictvo GAČR nenamáhalo poradit s svými odbornými komisemi a subkomisemi, které rozřazovaní do tří kategorií v první fázi provádějí. Arogance moci je jediná případná charakteristika tohoto jednání.

Na výše citované oznámení GAČR reagovalo Prohlášení Akademické rady AV ČR a vedení Univerzity Karlovy k pravidlům vyhlášených veřejných soutěží GA ČR:

Akademická rada AV ČR a vedení Univerzity Karlovy v Praze (dále UK) vyslovují nesouhlas s opatřením, které zveřejnila Grantová agentura ČR dne 26. 2. 2014. Podle něj navrhovatel nebo spolunavrhovatel, jehož návrh projektu bude v letošním roce v jakékoli soutěži GA ČR vyhodnocen jako projekt nedoporučený k financování v první fázi posuzovacího řízení, nebude moci v roli navrhovatele nebo spolunavrhovatele v příštím roce předložit návrh projektu do žádné z veřejných soutěží vyhlašovaných GA ČR v rámci téže skupiny projektů (standardních, juniorských, mezinárodních). Toto pravidlo je v rozporu s podmínkami veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, kde soutěží návrhy konkrétních projektů, nikoli jejich navrhovatelé či spolunavrhovatelé.

Akademická rada AV ČR a vedení UK byly po zveřejnění tohoto opatření akademickými a vědeckými pracovníky pracovišť AV ČR i pracovišť UK informovány o řadě pravidel a omezení uplatňovaných v rámci posuzovacího řízení GA ČR, kdy je např. požadováno, aby členové poradních a expertních orgánů GA ČR vyřadili v první fázi posuzovacího řízení nejméně 30 % návrhů bez ohledu na jejich případnou kvalitu.

Akademická rada AV ČR a vedení UK proto v zájmu transparentnosti veřejné soutěže rozdělující veřejné prostředky požadují, aby předsednictvo GA ČR zveřejnilo úplný postup v procesu jejího posuzovacího řízení.

Akademická rada AV ČR a vedení UK rovněž vyzývají Vědeckou radu GA ČR a Kontrolní radu GA ČR, aby zaujaly a zveřejnily svá stanoviska k předmětnému opatření.

V Praze, dne 11. března 2014

Prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c.
Předseda AV ČR

Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA
Rektor Univerzity Karlovy v Praze

Místo, aby se předsednictvo GAČR nad svými kroky i jejich veřejným obhajováním v klidu na chvíli zamyslelo, neváhalo týž den vyrazit do bezhlavého protiútoku:

Reakce na prohlášení Akademické rady AV ČR a vedení Univerzity Karlovy k pravidlům vyhlášených veřejných soutěží

Praha 11.3. 2014 – Grantová agentura reaguje na prohlášení akademické rady AV ČR a vedení Univerzity Karlovy v Praze k pravidlům vyhlášených veřejných soutěží.

Prohlášení Akademické rady AV ČR a vedení Univerzity Karlovy k pravidlům vyhlášených veřejných soutěží Grantovou Agenturou České republiky (GA ČR) vychází ze zavádějící interpretace, že 30 % navrhovatelů projektů, kteří v grantové soutěži neuspějí, nebude moci v dalším roce předložit návrh projektu. Takové informace ve sdělení GA ČR obsaženy nejsou. Ve sdělení se mluví o návrzích podprůměrné vědecké kvality, které jsou nezřídka beze změn či s nepatrnými úpravami podávány do soutěží opakovaně. Kvalitu projektů posuzují odborné a poradní orgány GA ČR, které jsou schopny takovéto projekty specificky identifikovat.

Tvrzení, že je tzv. vyřazováno „nejméně 30 % návrhů bez ohledu na jejich případnou kvalitu“, je skandálním zpochybněním práce expertů, kteří jsou jmenováni do těchto orgánů, a kteří návrhy projektů hodnotí především podle jejich kvality. Podrobný popis modifikovaného procesu hodnocení již byl zaslán k vyjádření vědecké radě GA ČR. Předsednictvo GA ČR současně hodlá požádat Radu pro výzkum, vývoj a inovace o stanovisko. Podobný princip hodnocení tzv. eligibility navrhovatelů, který GA ČR navrhuje zavést, je již řadu let uplatňován v Evropské výzkumné radě (ERC), kde se GA ČR inspirovala i při zavedení současného panelového systému hodnocení projektů. Věříme, že toto vysvětlení zabrání šíření mylných a neopodstatněných interpretací vedoucích k zavádějícím závěrům.

Grantová Agentura ČR

Ve sdělení GAČR skutečně není věta, že "30 % navrhovatelů projektů, kteří v grantové soutěži neuspějí, nebude moci v dalším roce předložit návrh projektu", ale obsah tohoto tvrzení je triviální kombinací věty "Navrhovatel nebo spolunavrhovatel, jehož návrh projektu bude v letošním roce v jakékoli soutěži GA ČR vyhodnocen jako projekt nedoporučený k financování v první fázi posuzovacího řízení", která ve výše citovaném sdělení GAČR je a obsahu dokumentu GAČR Schéma a popis posuzovacího procesu, z něhož jsem výše doslova citoval dvě klíčové zásady, z nichž tu druhou pro jistotu opakuji

Na zasedání panelu je v panelové diskusi vytvořen seznam méně kvalitních návrhů projektů, které nejsou doporučeny do druhé fáze, a tudíž se nebudou zasílat k posouzení zahraničním oponentům. Celkový počet projektů zařazených do kategorie C činí nejméně 30 % ze všech návrhů projektů posuzovaných v panelu.

Tvrzení v prohlášení AV ČR a UK že je tzv. vyřazováno nejméně 30 % návrhů bez ohledu na jejich případnou kvalitu není "skandálním zpochybnění práce expertů", protože ti za toto "skandální" pravidlo GAČR nemohou, ale jsou jím nuceni, aby v první fázi nedoporučili i ty návrhy, které považují za kvalitní.

V druhé části reakce pak GAČR opakuje své tvrzení o "podobnosti" nově zavedeného pravidla s principem "uplatňovaným již řadu let v ERC", na jehož neopodstatněnost jsem poukázal již výše. Když dva dělají (zdánlivě) totéž často to nebývá totéž. Jako v tomto případě.

Druhá změna se týká nově zavedených juniorských grantů, kde je jako jedno ze stanovených kritérií pro získání podpory uvedena půlroční zahraniční stáž, s tím, že v zadávací dokumentaci je uvedeno

Předsednictvo Grantové agentury České republiky může v odůvodněných případech, kdy tyto podmínky nejsou splněny ze závažných důvodů (např. vážné zdravotní důvody), udělit výjimku a návrh projektu přijmout do soutěže.

O užitečnosti a potřebě zahraničních pobytů nově obhájených postdoků není pochyb, stejně tak jako ovšem všude ve světě platí, že uplatňování této zásady je záležitostí výlučně zaměstnavatelů a nikoliv grantových agentur. Jsou to oni, kdo mají jednoduchý nástroj na její rozumné uplatňování a jsou to také jedině oni, kdo mohou posoudit, zda existují důvody proč ji v konkrétním případě neuplatnit. ERC samozřejmě nic takového ve svých podmínkách na udělování tzv. „startovacích“ grantů nemá. GAČR se plete do věcí, do nichž jí nic není.

Myslím, že je na čase, aby do předsednictva GAČR přišli noví lidé, kteří budou žadatelům pomáhat a ne jim život ztrpčovat.

 

Jiří Chýla

Jiří Chýla

Jiří Chýla

Nejen o vědě, ale také o roli vzdělanosti v dnešní společnosti, o věcech veřejných, které se nás týkají a které by nás měly zajímat.

Zabývám se teorií elementárních částic orientovanou na úzkou spolupráci s experimenty. Od počátku 90. let přednáším na Matematicko-fyzikální fakultě UK a společně s kolegy z této fakulty a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské vedu Centrum částicové fyziky, jehož pracovní týmy se podílejí na řadě důležitých experimentů v hlavních světových laboratořích fyziky částic. Do zvolení členem Akademické rady AV ČR v březnu tohoto roku jsem byl předsedou Rady Fyzikálního ústavu AV ČR. Jsem členem vědecké rady Nadačního fondu NEURON na podporu vědy.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora