Pohádka o konkurenceschopnosti

sobota 2. březen 2013 21:21

Před časem jsem v článku Veřejná podpora firemních inovací odporuje zdravému rozumu na serveru ceskapozice.cz kritizoval způsob, jak stát podporuje výzkum v podnikatelském sektoru. O tuto záležitost projevila zájem i Česká televize a ve středu 20. února se v hlavním zpravodajském pořadu Události na ČT 1 objevila krátká reportáž nazvaná Spor o peníze, v níž na mou kritiku reagovali představitelé dotčených podniků a Ministerstva průmyslu a obchodu. Jejich slova jsou natolik výmluvná a jejich argumenty tak absurdní, že stojí za komentář.

Z mého delšího rozhovoru s Martinem Ruskem byla do vysílání zařazena jen kritická poznáka o absurditě financování podniků, které to nepotřebují. Konkreétně jsem zmínil LINET Zbyňka Frolíka a ArcelmorMittal Ostrava, ale do vysílání se dostala je první číst mé věty.

Jakub Železný, moderátor:

Ministerstvo průmyslu přiděluje dotace velkým a ziskovým firmám na jejich vlastní výzkum. Někteří členové Akademie věd proti tomu protestují. Tvrdí, že se tak zbytečně vyhazují státní peníze. Ministerstvo ale oponuje, právě podpora praktického výzkumu dává českým firmám prý konkurenční výhodu.

Martin Rusek, redaktor ČT

Před víc než 40 lety vystudoval částicovou fyziku. Od té doby profesor Chýla bádá ve Fyzikálním ústavu Akademie věd. Nechápe, proč má státní kasa platit výzkum v soukromých, ziskových firmách. A opakovaně proti tomu s kolegy protestuje.

Jiří Chýla:

My podporujeme případy úplně monopolistů. Krásnej případ je jeden z nejúspěšnějších českých podnikatelů Zbyněk Frolík, člen Rady vlády pro výzkum. Úžasně úspěšnej podnikatel, kterej podle vlastních slov má půlmiliardový zisky.(na to navazovala zmínka o Arceloru Mittal v Ostravě, která se v reportáži již neobjevila, pozn. J.Ch.)

Martin Rusek:

Zbyněk Frolík založil před víc než 20 lety firmu, která vyrábí nemocniční lůžka. Netají se, že za jeho úspěchem stojí dotace na výzkum. Firma je teď třetí největší v oboru na světě.

Zbyněk Frolík, podnikatel, člen Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace:

Státu přece jde o to, aby vytěžil co nejvíc peněz právě z toho byznysu  těch soukromých podniků, to znamená, aby daňový výnosnost byla co nejvyšší a tím pádem má zájem na tom, podporovat inovace.

Komentář:

Zbyněk Frolík zcela ignoruje skutečnost,  kterou by měl jako člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace, člen představenstva Svazu průmyslu s dopravy i jako veleúspěšný podnikatel vědět a ctít, tj. že stát nesmí svou podporou konkrétních podniků narušit hospodářskou soutež. To je základní zásada, která platí i pro výzkum,  bez níž nemůže trh fungovat. Stát může výzkum v podnicích podporovat jen tehdy, když  v daném sektoru ekonomiky selhal trh. Dotace z veřejných prostředků mohly mít oprávnění v době, kdy LINET začínal, ale nemají ho dnes, kdy je u nás monopolistou a má tak obrovské zisky. Frolík jistě nebude tvrdit, že pokud by stát nepřispíval na projekty zaměřené na zlepšení jeho postelí, tento výzkum by neprováděl. To by byl sám proti sobě.

Seznam projektů řešených společností LINET s.r.o. v současné době i v minulosti a podporovaných ze státního rozpočtu,  je zde. V roce 2012 řešil LINET dva projekty (jeden sám a druhý s dvěmi dalšími subjekty) s uznanými náklady celkem 31,3 milionů Kč. Na ně dostal dotaci od státu ve výši 16,3 milionu Kč. I kdybychom předpokládali, že všech zbyvajících 15 milionů uhradil LINET, znamená to, že na výzkum a vývoj mající za jednoznačný cíl inovaci produktů LINETu, přispěl stát 52 % a LINET jen 48 % potřebných prostředků.

Kdyby byl Frolík formát, vzal by každý rok pár milionů z té půl miliardy zisku a dal by je nějaké nadaci na podporu vědy a výzkumu.  Tak, jak to začínají dělat někteří podstatně méně majetní podnikatelé i u nás. Protože jím není, nechává si naopak od státu na svůj výzkum přispívat. A stát je tak hloupý, že mu ochotně přispěje. To je absurdní a nepochopitelné. Asi tak, jako kdyby si o podporu americké vlády řekl Bill Gates na vývoj Oken nebo Steve Jobs na vývoj iProduktů.

Po vyjádření Frolíka reportáž pokračovala:

Martin Rusek:

Státní peníze dostává na inovace i dceřiná společnost největší ocelářské firmy světa ArcelorMittal. Tvrdí, že jen svoje peníze by do výzkumu neinvestovala.

Barbora Černá Dvořáková, mluvčí ArcelorMittalu, Ostrava:

To by znamenalo také omezení spolupráce s univerzitními pracovišti.

Komentář:

Slova paní mluvčí jsou ještě absurdnější než argument Zbyňka Frolíka, neboť podobně jako v případě LINETu, je veškerý výzkum a vývoj, na němž se ArcelorMittal Ostrava podílí a který dotuje stát, zcela jasně zaměřený na inovace jeho produktů.

Seznam projekty řešené ArcelorMittal Ostrava, a.s. je zde, seznam projektů řešených ArcelorMittal Frýdek Místek je zde. Z těchto dokumentů a Výroční zprávy ArcelorMittal Ostrava za rok 2011 (poslední rok, za nějž Výroční zpráva existuje) plyne, že v roce 2011 měl ArcelorMittal Ostrava a jeho podřízené jednotky při obratu cca 40 miliard získ před zdaněním 1,04 miliardy Kč, přičemž na vlastní výzkum a vývoj vydal směšných 19,3 milionu Kč. Na čtyři projekty s celkovými uznanými náklady 16,1 milionu Kč, jichž se (primárně s Vysokou školou báňskou v Ostravě) účastní,  mu stát poskytl dotaci 10,6 milionu Kč, tj. 66% celkové částky, z níž polovinu dostal přímo ArcelorMittal Ostrava (a jsou tedy zahrnuty v oněch 19,3 milionech). V normálním státě by celých těchto 10,6 milionu zaplatil ze svých prostředků ArcelorMittal Ostrava. Pohrůžka omezením spolupráce s univerzitními pracovišti v případě, že by stát jeho projekty nedotoval znamená, že ArcelorMittal Ostrava zřejmě výsledky těchto projektů nepotřebuje.

Na závěr reportáže se k jeho tématu vyjádřil také vedoucí pracovník Ministerstva průmyslu a obchodu:

Martin Rusek:

Stát ujišťuje, že podobná podpora je běžná v celé Unii.

Petr Očko, ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje, MPO:

Jsou to projekty, které vedou k, opravdu k ekonomickému prospěchu České republiky, to znamená, že zvýší konkurenceschopnost české ekonomiky.

Komentář:

Je možné, že zmíněné projekty LINETu a ArceloruMittal "zvýší konkurenceschopnost české ekonomiky", ale co je zcela jasné je skutečnost, že by je měly tyto podniky platit plně ze svých prostředků, jichž mají habaděj a nežadat po státu, aby jim na ně výrazně přispíval. Neexistuje žádný racionální důvod, proč by to měl stát dělat. A přesto to dělá. Proč?

Dodatek 2. 4. 2013:

V úterý 2. 4. 2013 oznámil v Bílém domě prezident Obama zahájení projektu na systematický výzkum mozku (Brain Initiative). Poznámky prezidenta Obany k této iniciativě a obecně k inovacím v USA jsou zde a podrobnější informace o Brain Initiative jsou zde. A youtube video celé akce je zde.

Rozdíl mezi chápáním role vlády při podpoře inovací v USA a u nás je více než dramatický. Nedokáži si představit jediného českého politika, který by byl schopný podobné úvahy jako Obama. Bohužel.

Děkuji profesoru Velíškovi za upozornění na Obamovu iniciativu.

 

Jiří Chýla

Neakademikčlánek o vědě v Akademii12:5110.4.2013 12:51:12
NeakademikArmádní zakázka?11:095.4.2013 11:09:11
ArnoštPan Chýla13:2222.3.2013 13:22:43
Vojtěch HarokFormuloval jsem to11:1112.3.2013 11:11:35
Emerich ErdosPříznivce aplikovaného výzkumu08:4812.3.2013 8:48:20
NeakademikNemám nic proti základnímu výzkumu07:4911.3.2013 7:49:43
Vojtěch HarokProti základnímu09:3810.3.2013 9:38:12
fricpan frolik11:578.3.2013 11:57:13
Neakademikwrite only journals08:008.3.2013 8:00:41
NeakademikV. Haroch to řekl přesně07:488.3.2013 7:48:43
Vojtěch HarokNárodní divadlo17:087.3.2013 17:08:53
Vojtěch HarokPraktický17:067.3.2013 17:06:47
důchodcenárod sobě13:267.3.2013 13:26:45
NeakademikCo by na to řekla Zoja11:127.3.2013 11:12:23
tomsouhlas08:427.3.2013 8:42:09
NeakademikZoja Kosmoděmjanskaja08:287.3.2013 8:28:20
NeakademikPochod padlých revolucionářů10:486.3.2013 10:48:28
AlešPan Chýla má pravdu10:356.3.2013 10:35:36
ahojkyastral7@volny.cz22:055.3.2013 22:05:18

Počet příspěvků: 25, poslední 10.4.2013 12:51:12 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Jiří Chýla

Jiří Chýla

Nejen o vědě, ale také o roli vzdělanosti v dnešní společnosti, o věcech veřejných, které se nás týkají a které by nás měly zajímat.

Zabývám se teorií elementárních částic orientovanou na úzkou spolupráci s experimenty. Od počátku 90. let přednáším na Matematicko-fyzikální fakultě UK a společně s kolegy z této fakulty a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské vedu Centrum částicové fyziky, jehož pracovní týmy se podílejí na řadě důležitých experimentů v hlavních světových laboratořích fyziky částic. Do zvolení členem Akademické rady AV ČR v březnu tohoto roku jsem byl předsedou Rady Fyzikálního ústavu AV ČR. Jsem členem vědecké rady Nadačního fondu NEURON na podporu vědy.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy