Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jó v Akademii věd, tam se mají

středa 18. srpen 2010 21:41

si pravděpodobně pomysleli čtenáři rozsáhlého článku Kolik se platí na ministerstvu? na první a druhé straně LN z 14. srpna. Lenka Zlámalová v něm srovnává platy státních úředníků na ministerstvech a dalších institucích, jako je Kancelář prezidenta, Úřad vlády, Národní kontrolní úřad a také Akademie věd. Ta z tohoto srovnání vychází velmi dobře, s průměrným měsíčním platem (čímž je rozuměna dvanáctina celkového ročního příjmu, včetně odměn a další složek peněžitého plnění) velmi slušných 42 254 Kč, jen těsně za NKÚ, ale daleko před Úřadem vlády a Kanceláří prezidenta. Leckterý čtenář si proto možná řekl „Tak ti nevděční akademici si pořád stěžují, jak se mají špatně, demonstrují, místo aby pracovali, a přitom si takhle mastí kapsu z peněz daňových poplatníků“.

Věřím jen té statistice, kterou jsem sám falšoval

Článek paní Zlámalové je přitom přímo klasickou ilustrací výše citovaného Churchillova výroku. Tím falšováním Churchill samozřejmě nemínil skutečně falšování jednotlivých údajů, ale jejich vhodný výběr a zamlčení některých "detailů". Z formálního hlediska nelze údajům v tabulce na straně 2 sobotních Lidovek nic vytknout, platy státních úředníků v Akademii věd jsou skutečně oněch cca 42 tisíc Kč. Jenomže těch „státních úředníků“ v Akademii věd je 88 a půl (jde o přepočtené úvazky, ne počet osob, ten je o pár vyšší) a jde o zaměstnance Kanceláře Akademie věd České republiky, nikoliv pracovníky ústavů Akademie věd. Výraz „Akademie věd“ totiž označuje organizační složku státu, v jejímž čele stojí prezidentem republiky jmenovaný předseda Akademie věd, jenž je správcem rozpočtové kapitoly „Akademie věd“. Mezi pracovníky Kanceláře Akademie věd patří vedle předsedy, jeho místopředsedové, členové Akademické rady a další členové vedení Akademie. Dále pak odbory správní, ekonomický, kontrolní, mezinárodní spolupráce, evropské integrace, mediální komunikace a samozřejmě také sekretářky a uklízečky. „Akademie věd“ jako taková žádný výzkum neprovádí, jen zajišťuje rozdělování peněz z kapitoly státního rozpočtu "Akademie věd" mezi jednotlivé ústavy a těmto ústavům poskytuje řadu nezbytných služeb. Ročně její provoz přijde z celkové částky kolem 5 miliard, které Akademie věd dostává ze státního rozpočtu, na 70 miliónů, z toho cca 46 miliónů jde na platy oněch státních úředníků.

Není Akademie věd jako Akademie věd

Jsem si jist, že drtivá většina čtenářů pod pojmem „Akademie věd“ nechápe výše popsanou organizační složku státu, ale ústavy Akademie věd, veřejné výzkumné instituce, které Akademie věd jako organizační složka státu podle zákona 341/2005 Sb. o veřejných výzkumných institucích zřídila. A že tedy oněch 42 tisíc měsíčně představuje v jejich očích velmi slušnou průměrnou mzdu (ano, mzdu, ne plat, ten mají jen státní úředníci) pracovníků Akademie věd.

Tak tomu ovšem není, neboť v roce 2009 činila průměrná mzda 7683 (opět přepočtené úvazky) pracovníků všech ústavů Akademie věd 32 361 Kč, tj. o deset tisíc méně, než mají státní úředníci na Národní! Tento údaj je snadno zjistitelný z tabulky na straně 114 Výroční právy o činnosti Akademie věd České republiky za rok 2009. O řádek výše je také průměrný plat Kanceláře Akademie věd (KAV), jenž se jen nepatrně liší od čísla v LN. Skutečnost, že pracovníci Kanceláře Akademie věd mají více než pracovníci ústavů Akademie věd je snad každému pochopitelné, stejně jako každý chápe, že průměrná mzda pracovníků Generálního ředitelství Českých drah je určitě (a jistě daleko výrazněji než v případě Akademie věd) vyšší než průměrná mzda všech pracovníků Českých drah. A to, že státní úředníci v Akademii věd mají vyšší průměrný plat než státní úředníci na většině ministerstev, je dáno prostě tím, že těch státních úředníků v Kanceláři Akademie věd na Národní je málo, takže relativní zastoupení několika dobře placených vedoucích pracovníků je daleko větší než na ministerstvech, kde jsou typicky tisíce zaměstnanců. A protože Kancelář Akademie má vládou předepsané další snižování počtu pracovníků, které si vynutí další omezovaní servisních služeb, lze očekávat, že průměrný plat v Akademii věd ještě poroste.

Tohle všechno jsou snadno zjistitelné skutečnosti, které by solidní novinářka měla nejen znát, ale také čtenářům sdělit. Nevím, zda je paní Zlámalová opravdu nezná, nebo jen nepovažovala za nutné na ně ve svém článku upozornit, ale v každém případě to nesvědčí o její profesionalitě.

Jiří Chýla

neakademikVedci na Harvardu09:4723.8.2010 9:47:40
neakademikKolik vytvori08:5023.8.2010 8:50:45
j kuneskolik odpracuji11:1421.8.2010 11:14:11
neakademikKolik odpracuji09:0120.8.2010 9:01:25
Jiří ChýlaDěkuji panu Čermánkovi13:3219.8.2010 13:32:33
Daniel ČermákHrubý příjem12:2519.8.2010 12:25:46
JaromírPromiňte,09:4319.8.2010 9:43:49

Počet příspěvků: 7, poslední 23.8.2010 9:47:40 Zobrazuji posledních 7 příspěvků.

Jiří Chýla

Jiří Chýla

Nejen o vědě, ale také o roli vzdělanosti v dnešní společnosti, o věcech veřejných, které se nás týkají a které by nás měly zajímat.

Zabývám se teorií elementárních částic orientovanou na úzkou spolupráci s experimenty. Od počátku 90. let přednáším na Matematicko-fyzikální fakultě UK a společně s kolegy z této fakulty a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské vedu Centrum částicové fyziky, jehož pracovní týmy se podílejí na řadě důležitých experimentů v hlavních světových laboratořích fyziky částic. Do zvolení členem Akademické rady AV ČR v březnu tohoto roku jsem byl předsedou Rady Fyzikálního ústavu AV ČR.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy