Jako první příklad rozebírá jeden z projektů programu TIP Ministerstva průmyslu a obchodu, jenž nese název Výzkum, vývoj a stavba prototypu speciálního mechanického převodového ústrojí s obousměrnou plynulou regulací otáček - „Převodovka SPIDER. Podle údajů v Informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací je cílem tohoto projektu „Výzkum a vývoj nového unikátního řešení mechanického převodového ústrojí s obousměrnou plynulou regulací výstupních otáček a plynulou reverzací chodu, určeného pro použití v pohonech mechanismů různých průmyslových oblastí jako je komunální technika, stavební technika, dopravní technika, strojní zařízení."
Autorka ve svém článku cituje slova konstruktéra tohoto zařízení, Jiřího Pavelky z firmy Dvořák - svahové sekačky, s. r. o.: „Má jednoznačně širší záběr při sečení, lépe se s ní manévruje, poslouží také jako univerzální nosič nářadí a člověk na ní může sedět". Na trh má tato sekačka, na jejíž vývoj je ze státního rozpočtu během let 2009 až 2012 určeno celkem 2,5 miliónů Kč, podle Jiřího Pavelky přijít již koncem letošního nebo začátkem příštího roku. Vývoj svahové sekačky se tedy zřejmě podařilo urychlit. „Stroj jsme zdokonalili tak, abychom zničili konkurenci," sdělil paní redaktorce nadšeně konstruktér Pavelka.
Radost konstruktéra Pavelky z toho, že jeho firma dostane od státu na zničení konkurence polovinu ceny oné zázračné sekačky, chápu, kdo by pomoc zlikvidovat nepříjemnou konkurenci neuvítal. Pro co ovšem pochopení nemám, jsou slova náměstka ministra průmyslu a obchodu Erika Geusse, jehož resort letos rozdělí z peněz určených na výzkum a vývoj pěkných 3,8 miliard. Ten na otázku paní redaktorky, zda má stát podporovat z peněz na vědu vylepšování sekaček reagoval slovy „To je trochu filozofická otázka. Soutěže jsou ale prostě nastavené tak, aby se vybírala inovativní řešení, která něco přinesou. Když firma vymyslí součástku a díky tomu se - jako v tomto případě - její výrobky vyvážejí, je to úžasné". Je to možná úžasné, ale v případě svahové sekačky a mnoha dalších projektů podporovaných MPO, to je v rozporu s pravidly, jimiž se podpora výzkumu a vývoje z veřejných prostředků má řídit, v Evropské unii i u nás doma.
V základech smlouvy o Evropské unii je totiž rozumná zásada, že stát nesmí zasahovat do volného trhu tím, že by podporoval konkrétní subjekty. To platí jak uvnitř jednotlivých států, tak v rámci celé EU. Přesto je státní podpora některých ekonomických aktivit za určitých podmínek povolena. Jednou takovou oblastí je i výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI). Podle rámce společenství je podpora VaVaI z veřejných prostředků slučitelná se společným trhem zemí Evropské unie tehdy, pokud v daném segmentu ekonomiky selhal trh a za předpokladu, že poskytnutí této podpory povede příjemce podpory ke zvýšení vlastních výdajů na VaVaI.
Co přesně znamená „selhání trhu" je poněkud vágní, ale hlavními charakteristikami jsou vysoké náklady spojené s nejistým výsledkem, který odrazuje podnikatele od investic do výzkumu a vývoje, které by mohly přinést nejen velký zisk, ale být i společensky prospěšné. Každé rozhodnutí o poskytnutí podpory VaVaI by proto mělo být podloženo argumenty svědčícími o tom, že prospěch z poskytnutí této podpory převýší nebezpečí plynoucí z narušení trhu, které taková podpora může vyvolat tím, že zvýhodní jeden subjekt oproti jiným. Poskytnutí veřejných prostředků by v žádném případě nemělo vést k podpoře ekonomicky neefektivních subjektů nebo vytvoření monopolu na určité zboží či služby tím, že by byla potlačena konkurence.
A jsme u radostného očekávání konstruktéra Pavelky, že díky podpoře z prostředků MPO se jim podaří „zničit konkurenci". Kdyby znal náměstek Geuss pravidla jimiž se řídí, či správně řečeno, mělo řídit poskytování podpory projektů VaVaI z veřejných prostředků, musel by místo obdivného úžasu zvolat: tomuhle jsme to dávat neměli.
Kdyby šlo o jeden případ a 2,5 miliónu Kč, mohli bychom mávnout rukou a s Donaldem Rumsfeldem říci „to se stává", ale podobných příkladů podpory projektů VaVaI, které evidentně nesplňují výše popsané podmínky pro poskytnutí státní podpory, je v programech MPO celá řada.
Některé z nich poutavě popsal ve svém blogu Financování aplikovaného výzkumu, aneb jak drůbež elektrárnou omračovati Tomáš Opatrný z Univerzity Palackého v Olomouci. Kolega Opatrný si dal tu práci a z veřejných zdrojů, které si každý může ověřit, zdokumentoval absurdnost financování několika projektů programu TIP ministerstva průmyslu a obchodu, mezi nimiž vyniká projekt nazvaný Vývoj bezstresového omračování drůbeže. Zajímavé a ekonomicky přínosné výsledky zjistil i u projektů nazvaných Pasivní detekce a lokalizace člověka za překážkou, na nějž přispěl státní rozpočet v letech 2004-2007 celkem 29 miliónů Kč, Kritéria pro rozhodování o výběru alternativního jaderně energetického zdroje a několika dalších.
Abych i já přispěl s trochou do mlýna, rád bych upozornil milovníky vína, mezi něž sám patřím, že se pro ně chystá za státní peníze novinka. Pan Jiří Marian, vlastník firmy TRIM, pro ně za 5 milionů ze státního rozpočtu vyvíjí Nápojový dávkovací automat. Předmět vývoje sice podléhá obchodnímu tajemství (§17 až 20 Obchodního zákoníku), ale některé údaje jsou upraveny tak, aby byly zveřejnitelné a tak se dozvídáme, že
Nápojový dávkovací automat na víno umožňuje prodejcům, vinařům, hotelům, restauracím, střediskům rychlého občerstvení i kavárnám a cukrárnám nabízet i nejkvalitnější produkty v objemech menších, než je originální balení (lahev). Dosud tyto nejkvalitnější produkty s menší obrátkou nemohly být nabízeny, protože trvanlivost obsahu lahve po otevření je značně omezená. Tento handicap brání rozšiřování konzumace vysoce kvalitních vín, což je v přímém rozporu se snahami českého a moravského vinařství. Dosavadní četné pokusy o výrobu a uplatnění zařízení na jiné bázi, než předpokládá projekt, nebyly úspěšné pro složitost, hygienickou nevhodnost a vývojové nedostatky, dané nevhodným technickým řešením. Projekt předpokládá odstranění všech těchto nedostatků na bázi originálního řešení.
České i moravské vinaře podporuji, jak jen můžu, i při psaní tohoto textu, ale právě proto mám obavu, zda o tento zázrak bude zájem. Vypít ve dvou za večer v kruhu přátel jednu standardní lahvinku Pinot Noir či jiného vysoce kvalitního vína mi nečiní problém a myslím, že ani většině přátel českého a moravského vína. Že by právě v tomto segmentu naší ekonomiky selhal trh, se mi nezdá. Ale náměstek Geuss bude možná jiného názoru. I když jeho nějaká pravidla a selhání trhu vlastně nezajímají.
